Víla

Jiří Schmitzer

^GLíbí se mi nápad s vílou chvíli být protože ^Ddoufám račte chápat, ^Cnelze s vílou ^Džít. ^GMě líbí se na víle, že nemám strach s ní spát, protože ^Dk ránu přijde chvíle, kdy musí ^Cjít a já to ^Dvím a já sem ^Grád. ^GTouha má mě trápí a jistě je to znát, protože ^Dschován pod svou kápí já ^Cvskutku mám ji ^Drád. ^GLíbí se mi víla, krásná, půvabná, protože ^Dv noci je tak milá a přes ^Cden, když o ní ^Dsním, je ^Gbezvadná. Ref:FVím, že nechci ^Cmít už jinou ^Džádnou Fvšak často si ^Cříkám ^Gpotají,A Fže jen v pohádkách ^Cvíly krásné ^Dvládnou Fa ty lidská ^Csrdce nemají^G, A, ^D, ^D4sus, ^D, ^D4sus... ^GLíbí se mi nápad s vílou chvíli být protože doufám račte chápat, nelze s vílou žít. Líbí se mi víla a vskutku rád ji mám, protože v noci je tak milá, pak musí jít a můžu být zas chvíli sám Touha má mě trápí to není vedlejší, protože víla, když se vrátí je stokrát pěknější. Líbí se mi víla, jak hledí do očí, protože v nich je její síla a nemám strach, že při svých hrách mě zotročí. Ref:Vím, že nechci mít už jinou žádnou však často si říkám potají, že jen v pohádkách víly krásné vládnou a ty lidská srdce nemají